Připravili jsme pro Vás informační videa o nových eReceptech. Podívejte se jak fungují a co Vám přinesou.

Tady Vám poradí šarmantní lékárnice Jana Doleželová.

Zde si prohlédněte krátkou grafiku o fungování elektronických ereceptů.

Důležité informace pro lékaře o fungování elektronických ereceptů Vám rádi poskytneme. Pomáháme ordinacím se zavedením eReceptů od SÚKL na bezplatné infolince pro lékaře 800 787 800.

Co je to eRecept?

Elektronický eRecept je recept vystavený v elektronické podobě prostřednictvím speciálního programu. Lékařem vystavený eRecept je uložen do tzv. Centrálního úložiště elektronických receptů (CÚER). Každému eReceptu je přidělen unikátní identifikátor. V lékárně pak lékárník načte identifikátor eReceptu a pokud je eRecept v CÚER nalezen, vydá předepsaný lék pacientovi, tak jak při klasickém receptu. Informace o výdeji léčivého přípravku se zapíše do CÚER.

Jsou Vaše data v Centrálním úložišti v bezpečí?

SÚKL v souladu s platním zákonem o léčivech zřizuje a provozuje úložiště pro sběr a zpracování elektronicky předepisovaný léčivých přípravků. CÚER a jeho provoz podléhají přísným technickým a bezpečnostním pravidlům a je vyloučeno, aby tato data byla jakkoliv zneužita či odcizena. Zároveň není možné, aby se údaje pacienta dostávali komukoliv do rukou. Informace o vašich užívaných a předepsaných lécích bude vidět ošetřující lékař, pokud mu k tomu dáte souhlas.

Elektronické recepty: změny pro pacienta

Na jaře 2017 přinesl časopis Medical Tribune informaci, že si takřka 90 % českých pacientů přeje elektronizaci zdravotnictví, ať už sestává jen z elektronické komunikace s lékařem, nebo z předepisování elektronických receptů. Jakkoli může výsledek průzkumu, který si nechala zpracovat společnost CGM ČR, působit poněkud nadsazeně, je jasné, že v jednom bodě má pravdu: elektronizace zdravotnictví, která v současné době probíhá, má reálnou oporu v poptávce pacientů. Ti si už elektronizací prošli v řadě dalších oblastí svého života a žijí ve světě, ve kterém je elektronická komunikace přirozená nebo dokonce nutná. Nová generace pacientů, která dnes dospívá, se bez elektronické komunikace takřka neobejde a je tak přirozené, že i po zdravotnických službách požaduje vyšší komfort nabízených služeb.

V průzkumu CGM najdeme i jeden z nejlepších příkladů toho, kde může elektronizace zdravotnictví pomoct. Změny ve zdravotnictví, které se začnou projevovat s plánovaným zavedením povinných elektronických preskripcí od ledna 2018, podle něj vítají hlavně ženy, které dnes musí pravidelně dojíždět do gynekologických ordinací, jen aby si nechaly předepsat recept. ERecept si namísto toho budou moci nechat poslat e-mailem, SMS nebo speciální aplikací, zbaví se zbytečné návštěvy v ordinaci a lék si v lékárně vyzvednou stejně, jako byly zvyklé dosud. Je zřejmé, že podobných skupin pacientů je mnohem víc, než průzkum naznačuje: jde třeba o pacienty s dlouhodobými potížemi, kteří dnes podobně jako pacientky gynekologických ordinací v řadě případů navštěvují jen kvůli receptům. Život všech takových pacientů by se s příchodem elektronických receptů mohl usnadnit, aniž by změny negativně dopadly na ostatní: v podobě, která platí od roku 2018, si totiž pacienti budou moct vybrat, jestli chtějí zůstat u papírové průvodky, nebo si v některých případech nechat recept poslat elektronicky.

Jak bude posílání receptů elektronickou cestou vypadat v praxi?

Na rozdíl od lékařů nebude muset pacient absolvovat několik registračních kroků, aby se do systému dostal přes internet i od sebe doma. Podle dostupných informací získají pacienti přístupové údaje do elektronických receptů na jakémkoli CzechPointu a půjde o krátkou, jednorázovou návštěvu, jež pacientům zaručí přístup do aplikace, kterou SÚKL v současné době vytváří.

Přináší ale zavedení elektronických receptů pro pacienty skutečně pouze výhody?

Možná nejzávažnější faktor, který by mohl naznačovat opak, je bezpečnost dat pacientů ve vznikajícím systému. Na tento faktor dlouhodobě upozorňuje třeba prezident České lékařské komory Milan Kubek. SÚKL kontruje tím, že systém eReceptů patří mezi tzv. významné systémy státní správy a podléhá tak vysokým nárokům na zabezpečení podle zákona o kybernetické bezpečnosti. SÚKL navíc už v průběhu nepovinného fungování eReceptů systém vyvíjel, aby těmto nárokům dostál. Kromě toho je ale celý projekt elektronických receptů součástí koncepce eHealth, která koordinuje celkovou elektronizaci českého zdravotnictví, a jako takový podléhá podle ředitele SÚKLu Zdeňka Blahuty požadavkům řady odborných skupin, které se na směřování elektronického zdravotnictví podílejí. Kontrola nového systému elektronických receptů je tak dostatečně silná a měla by zajistit splnění vysokých bezpečnostních požadavků. Systém je navíc koncipován tak, že k jakýmkoli citlivým datům nebude mít přístup ani samotný SÚKL a nehrozí tak případné zneužití osobních dat pro obchodní účely.

Vydávání eReceptů při výpadku

České zdravotnictví jako celek se připravuje na jeden z nejvýraznějších kroků směrem k elektronizaci: zavedení povinných elektronických preskripcí od začátku ledna 2018. Řadu lékařů, odborníků ve zdravotnictví i pacientů přitom stále trápí otázka, která je v případě tak zásadní změny nabíledni: jak se budou recepty vydávat v případě technického výpadku? Obavy, které s tímto problémem souvisejí, se dlouhodobě ozývají ze samotného středu lékařské veřejnosti. Na problém upozornil už začátkem roku 2016 prezident České lékařské komory Milan Kubek v dopise tehdejšímu ministru Němečkovi, který podstatně zahýbal veřejným prostorem. Kubek v něm upozorňuje na tehdejší výpadek systému elektronických preskripcí, který považuje „za důkaz toho, že zachování povinnosti tzv. elektronické preskripce představuje potenciální ohrožení bezpečnosti pacientů.“ Prezident ČLK se tehdy obával především možnosti, že pacienti, kteří své léky kriticky potřebují, zůstanou kvůli technickému výpadku bez nich.

Od roku 2016, kdy Kubek dopis psal, udělal Státní ústav pro kontrolu léčiv řadu kroků pro to, aby podobné obavy veřejnosti uklidnil, a to především cestou detailního informování o celém projektu elektronických preskripcí. Díky tomu je dnes zřejmé přinejmenším to, že pacienty technický výpadek neovlivní: v případě, že bude technická překážka prokazatelná, totiž může lékař kdykoli znovu vydat klasický papírový recept, který bude v lékárně platit stejně jako recept elektronický. Prováděcí vyhláška, která by pro takové situace měla stanovit konkrétnější kritéria, byla teprve koncem září 2017 předložena sněmovnímu výboru pro zdravotnictví, a lékaři tak bohužel ani několik měsíců před spuštěním systému neměli zcela jasno v detailech realizace povinného vydávání ePreskripcí. I přes zpoždění ministerstva však relevantní instituce dlouhodobě jasně deklarují, že technické výpadky problém pro vydání receptupředstavovatnebudou. O obsahu vznikající vyhlášky informoval začátkem října 2017 Zdravotnický deník, podle kterého bude vyhláška vydání papírového receptu povolovat ve čtyřech základních případech. Půjde o prokazatelné technické výpadky, návštěvní službu, recepty do zahraničí nebo recepty s modrým pruhem. A jak stanovuje již platný zákon, elektronická i papírová forma jsou rovnocenné ve své platnosti i způsobu užití. Obava prezidenta ČLK by tím měla být zažehnána.

Zdá se nicméně, že toto řešení vytváří odlišný problém – to si alespoň myslí Sdružení praktických lékařů ČR, které na podzim 2017 vydalo prohlášení, jež je vůči systému eReceptů výrazně kritické. Upozorňuje v něm na to, že jedním z hlavních účelů elektronických preskripcí bylo zamezit falšování receptů, možnost nadále předepisovat papírové recepty ale tento efekt zcela vytlačuje. Na tuto kritiku SÚKL dosud explicitně nezareagoval a jisté pochybnosti tak přetrvávají, také proto, že dosud není veřejně k dispozici připravovaná prováděcí vyhláška, ve které budou detaily problematiky obsažené. Na pochybnosti praktických lékařů lze prozatím odpovědět tolik, že i papírové recepty vydávané při jasně definovaných příležitostech budou do systému zanášeny. Tuto povinnost má lékárník, který recept zanese zpětně, jakmile to bude technicky možné, a i papírové recepty tak budou mít podobnou míru kontroly jako ty elektronické.

SÚKL je nakonec připraven i na typ výpadku, který by pro vydání léků mohl jako jediný představovat skutečný problém a který papírový recept nevyřeší, totiž situaci, že pacient dostane eRecept od lékaře prostřednictvím SMS, ale ve chvíli, kdy by měl proběhnout výdej, nebude fungovat systém lékárny. Protože recept ve formě SMS neobsahuje název léku, lékárna by v takové situaci nemohla lék vydat. Pro tyto spíše ojedinělé situace bude mít SÚKL od ledna 2018 k dispozici nonstop telefonickou linku, která konkrétní lék pro pacienta identifikuje.

Výdej léků na základě eReceptů

S novinkou elektronických receptů, které se budou povinně vydávat od začátku roku 2018, se setkají jak lékaři, tak pacienti a lékárníci, a každá z těchto skupin má odlišné důvody, proč některé z aspektů nového systému vítat a jiné zase odmítat. Jak vypadá situace právě v lékárnách? Usnadní eRecepty lékárníkům práci, nebo jim naopak přidají spoustu dalších povinností? A bude výdej léků od 1. ledna dostatečně hladký, aby dokázal uspokojit i ty nejpotřebnější pacienty, nebo hrozí výpadky a komplikace?

Mezi skupinami, které se k nové povinnosti vyjadřují, patří lékárníci k těm tišším, i když i u nich můžeme najít celou řadu kritických připomínek. To je koneckonců zcela legitimní, a pokud systém dokáže kritiku reflektovat a zpracovat, také přínosné. Obecně dnes v lékárnách situace vypadá tak, že lékárny jsou průměrně na změnu připravené mnohem lépe než lékařské ordinace – už v září 2017, tři měsíce před ostrým spuštěním systému eReceptů, do něj bylo zapojeno 2200 lékáren z celkového počtu asi 2500. Drtivá většina lékáren přitom dlouhodobě pracuje s vlastními informačními systémy a elektronické preskripce tvoří v jejich rámci jen prvek navíc.

Zatímco některé lékárny vnímají povinné ePreskripce jen jako drobnou změnu stávajícího stavu, další tvrdí, že eRecepty do lékáren vnesou administrativu navíc a tím i ztrátu času, ve kterém by lékárníci mohli poskytovat konzultace pacientům a informovat je o konkrétních lécích. Na čí straně je pravda, ukáže především zkušenost, záležet ale bude i na přístupu lékárny a jejím vybavení. Vydávání léku bude v lékárně probíhat tak, že pacient přinese elektronický recept buď ve formě papírové průvodky, ve formě e-mailu, mobilní aplikace, nebo SMS. Ve třech prvních případech bude lékárníkovi stačit naskenovat kód, který by měl být součástí receptu; ve formě SMS pak lékárník identifikátor ePreskripce zadá ručně. Potud těžko věřit, že by zadávání receptů vedlo ke zpomalení výdaje: problém přichází, třeba podle lékárníka Martina Šimíčka z lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (citovaného v říjnu 2017 Zdravotnickými novinami), ve chvíli, kdy je třeba lék vyzvednout ve skladu. Lékárníci jako on si nedovedou představit, že by bylo možné chodit do skladu s tabletem (do kterého by si lékárník kód naskenoval a mohl tak vidět názvy léků) a zároveň je pochopitelně nepřitahuje představa, že by si nepapírové eRecepty museli sami tisknout, aby si tak větší množství léků ve skladu zapamatovali.

Faktem nicméně zůstává, že s tabletem se v komerčních provozech mimo zdravotnictví pracuje poměrně běžně a taková práce by měla svou kladnou stránku i pro lékárníky: odpadla by třeba nutnost složitě luštit nesrozumitelný rukopis některých lékařů. Zároveň se ovšem dá předpokládat, že papírové průvodky zůstanou ještě dlouhou dobu v převaze: možnost nechat si recept poslat elektronicky je koneckonců výhodná spíše pro menšinové a specifické skupiny klientů.

Závažnější problémy při zavádění eReceptů se lékáren týkaly především v souvislosti s kompatibilitou lékárenského softwaru se systémem ePreskripcí. Za takové zádrhely ale v řadě případů mohou dodavatelé softwaru. Jak řekl ředitel SÚKLu Zdeněk Blahuta pro ČT, v případě menších lékáren „se může jednat o potřebu určité změny organizace práce v lékárně, případně i optimalizaci lékárenského softwaru.“ SÚKL se lékárnám snaží pomoct rozsáhlou technickou podporou, ale také zavedením registrací pro dodavatele softwaru, aby lékárníci věděli, kdo z nich dokáže uspokojit všechny požadavky systému.

Pozitivní efekt eReceptů? Ano, ale ne okamžitě

Z vyjádření některých lékařů nebo zdravotnických zařízení se zdá, jako by elektronickým preskripcím, které budou od roku 2018 povinné, zcela chyběly jakékoli přínosy. Například prohlášení Sdružení praktických lékařů ČR, které bylo vydáno v září 2017, popořadě popírá všechny výhody deklarované Státním ústavem pro kontrolu léčiv: od možnosti nahlížení do lékového záznamu pacienta, přes řešení duplicit a nežádoucích interakcí při předepisování léků, až po odstranění falešných receptů. Prohlášení nakonec konstatuje, že neexistuje žádný důvod, proč by eRecepty měly být povinné. K podobnému závěru dochází série článků, které věnovalo hned devět stránek zářijové vydání časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum. Jak navíc sami lékaři podotýkají, mají podporovatelé elektronických preskripcí tendenci vykreslovat ty, kteří s jejich povinným zavedením nesouhlasí, jako zpátečníky, kteří jsou principiálně proti jakýmkoli moderním technologiím ve zdravotnictví. Je v takové situaci možné najít kompromis?

Lékaři mají bohužel pravdu, že systém eReceptů nenabídne už od samého počátku všechno, co sliboval. Na vině je nedostatečná legislativní podpora, díky které zatím od roku 2018 nebude k dispozici lékový záznam a systém nebude nabízet ani kontroly duplicitních předpisů nebo nežádoucích interakcí jednotlivých předepsaných léků. Přesto získá lékař přinejmenším přístup k informaci, jestli si pacient jeho lék vyzvedl, a pacient zase nebude muset chodit do ordinace kvůli každému receptu. Zcela nesedí ani argument lékařů, že padělání receptů, proti začne nový systém bojovat už od ledna 2018, je zcela marginální problém: stačí se podívat třeba na nedávný test MF Dnes, ve kterém redaktorům na falešný recept vydalo léky deset lékáren z deseti.

Od ledna 2018 tak bude systém elektronických receptů stát na jedné noze, to ale neznamená, že by neobsahoval změny, které mohou lékaři i lékárníci vítat. Výhody pro druhou skupinu zdůrazňuje třeba Martin Kasa, zakladatel společnosti Pilulka.cz, která dnes spolupracuje se stovkami lékáren napříč Českou republikou. Tam, kde lékárníci ještě před nedávnem trávili dlouhé hodiny přepisováním stovek receptů do počítače, vysvětluje Kasa, dnes bude stačit jednoduché naskenování kódu preskripce. I přes možné zádrhely tak systém eReceptů přinese lékárnám velmi výrazné zjednodušení práce.

Stačí to? Je pochopitelné, že pro desítky lékařů i lékárníků, kteří nadto mají obavy z finanční a administrativní stránky systému eReceptů, není odpověď zcela zjevně kladná. Je ale třeba zdůraznit, že i přes chybějící funkce je systém připravený na další rozšiřování – jak totiž zdůrazňuje ředitel SÚKLu, byl systém eReceptů vyvíjen na základě modulů, tak aby bylo možné kdykoli chybějící funkce dodat. Spíš než slepou uličkou je tak nový systém alespoň nesmělým začátkem cesty, který bude v budoucnu čekat řada vylepšení.